Druhy epileptických záchvatů
Epileptické záchvaty se dělí do dvou základních kategorií: fokální (částečné) a generalizované. Toto rozdělení vychází z toho, zda záchvat postihuje pouze určitou část mozku (fokální) nebo zda ovlivňuje celý mozek (generalizované).
1. Fokální záchvaty
Fokální záchvaty začínají v jedné konkrétní oblasti mozku a mohou se dále rozšířit do jiných částí mozku. Rozdělují se do dvou podtypů:
- Fokální záchvaty bez ztráty vědomí (dříve nazývané jednoduché parciální záchvaty): Při tomto druhu záchvatu je postižený člověk při vědomí a často vnímá, co se děje kolem něj. Může však zažívat neobvyklé pocity nebo vjemy, jako jsou náhlé záškuby, brnění, změny vnímání chuti či vůně nebo vizuální halucinace.
- Fokální záchvaty se ztrátou vědomí (dříve komplexní parciální záchvaty): Tyto záchvaty postihují vědomí pacienta. Člověk může provádět automatické pohyby (například žvýkání, mrkání nebo bezcílné pohyby rukou) a po záchvatu nemusí vědět, co se stalo. Často trvají jen několik minut, ale mohou být matoucí a dezorientující.
2. Generalizované záchvaty
Generalizované záchvaty postihují celý mozek od samého začátku. Patří mezi ně různé druhy, které se liší projevy:
- Absence (dříve petit mal): Tento typ záchvatu je častý u dětí. Projevuje se krátkou, několika vteřinovou ztrátou vědomí, kdy postižený náhle přestane reagovat na okolí, „upřeně zírá do prázdna“. Po záchvatu se obvykle vrátí k tomu, co dělal, aniž by si všiml, že něco bylo jinak.
- Tonicko-klonické záchvaty (dříve grand mal): Tento typ záchvatu je jedním z nejznámějších a nejdramatičtějších. Postižený nejprve ztuhne (tonická fáze), poté začne zažívat silné křeče celého těla (klonická fáze). Během tohoto záchvatu pacient často ztratí vědomí, může mít problémy s dýcháním a někdy i pěnu u úst. Záchvat obvykle trvá několik minut, ale po něm následuje fáze zmatenosti a únavy.
- Atonické záchvaty: Během tohoto záchvatu dojde k náhlé ztrátě svalového tonusu, což může způsobit, že postižený náhle spadne. Atonické záchvaty mohou být nebezpečné kvůli riziku poranění při pádu.
- Myoklonické záchvaty: Tento druh záchvatu se projevuje krátkými, rychlými záškuby svalů, často podobnými záškubům, které člověk zažívá těsně před usnutím. Tyto záškuby mohou postihnout jednu část těla nebo celé tělo najednou.
- Tonické záchvaty: Při tomto typu záchvatu dojde k náhlému ztuhnutí svalů, což může způsobit pád postiženého na zem. Tonické záchvaty často trvají jen několik sekund.
- Klonické záchvaty: Tento typ se projevuje opakovanými svalovými záškuby nebo křečemi, které se vyskytují po celém těle.
Spouštěče epileptických záchvatů
Každý člověk s epilepsií má jinou citlivost na různé spouštěče. Zatímco u některých pacientů může dojít ke záchvatu bez jasného důvodu, jiní mohou mít konkrétní faktory, které zvyšují riziko vzniku záchvatu. Mezi nejčastější spouštěče patří:
1. Stres a úzkost
Emocionální stres a úzkost jsou jedny z nejčastějších spouštěčů epileptických záchvatů. Když je člověk pod tlakem nebo zažívá psychickou zátěž, může dojít ke zvýšené elektrické aktivitě v mozku, která spustí záchvat. Někteří lidé s epilepsií se proto snaží praktiky, jako je meditace nebo jóga, zvládat stres a předcházet tak záchvatům.
2. Nedostatek spánku
Nedostatečný spánek nebo jeho přerušení může výrazně zvýšit riziko záchvatů. Mozek během spánku regeneruje a stabilizuje svou elektrickou aktivitu. Když nemá dostatek času na obnovu, může dojít k narušení této rovnováhy, což spustí epileptický záchvat. Proto je u lidí s epilepsií důležité dodržovat pravidelný spánkový režim.
3. Světelné stimuly
Některé typy epilepsie, známé jako fotosenzitivní epilepsie, mohou být vyvolány rychlými záblesky světla. Tento typ epilepsie je často spojen s blikajícími světly, například při sledování televize, videoher nebo během návštěvy diskotéky. Moderní obrazovky dnes většinou splňují bezpečnostní standardy, ale i tak by osoby s fotosenzitivní epilepsií měly být opatrné a vyhýbat se situacím, kde se vyskytují rychlé vizuální stimuly.
4. Alkohol a drogy
Užívání alkoholu nebo drog může výrazně zvýšit riziko vzniku záchvatů. Alkohol sám o sobě může narušit elektrickou aktivitu mozku a vyvolat záchvat. Navíc, pokud člověk s epilepsií užívá léky, kombinace s alkoholem nebo drogami může snížit účinnost léčby a zvýšit riziko záchvatu. I náhlé vysazení alkoholu po dlouhodobém užívání může vyvolat záchvat, což je důvod, proč je kontrola konzumace návykových látek u lidí s epilepsií velmi důležitá.
5. Hormonální změny
U žen mohou hormonální výkyvy, například během menstruačního cyklu, těhotenství nebo menopauzy, ovlivnit četnost záchvatů. U některých žen dochází k nárůstu záchvatů během menstruace, což je stav známý jako katameniální epilepsie.
6. Nemoci a horečka
Infekce a vysoká horečka mohou být dalším spouštěčem záchvatů. Když je tělo pod vlivem infekce, může dojít k narušení rovnováhy v mozku, což vyvolá záchvat. Je důležité zvládat horečku a infekce včas, zejména u dětí, které jsou náchylnější k febrilním záchvatům (záchvatům vyvolaným horečkou).
7. Některé léky
Některé léky, jako například antidepresiva, antipsychotika nebo léky proti bolesti, mohou u některých lidí s epilepsií zvýšit riziko záchvatů. Proto je důležité konzultovat s lékařem jakékoliv nové léky a případné nežádoucí účinky.
Porozumění epilepsii pro lepší život
Epilepsie je komplexní stav, který se může projevovat různými způsoby a může být vyvolán různými faktory. Klíčové je, aby každý člověk s epilepsií, stejně jako jeho rodina a blízcí, rozuměli jednotlivým typům záchvatů a jejich potenciálním spouštěčům. Díky správné léčbě, prevenci a eliminaci spouštěčů lze epilepsii účinně zvládat a zlepšit kvalitu života.
